MOTTO: Mě jenom překvapuje, jak jsou učitelé hraví...

Podívat se na svět z výšky se nám podaří jen někdy. Vždy nás ale může tento pohled překvapit. Je totiž zajímavý a krásný. Viseti na laně závěsném není konec strašlivého osudu, ale požitek ze hry, která vás vybídla svou nevšedností. A pohled ze sedla koně? K tomu již není co dodávat.

O takové a další zážitky se postarali kolegové a pedagogové AG Pavel Málek a Svatopluk Čech. Skvěle připravili outdoorovou akci pro učitele, na níž nebyla nouze o společné zážitky. Nechyběly ani poznávací hry, při nichž nejdříve musela odtát nedůvěra a poté se objevovaly netušené možnosti vzájemné spolupráce a společného úsilí.
A tak se skutečně každý mohl obohatit o pohledy do podzimního Kokořínska, ale i o pohled ze sedla koně a ze závratných výšek. Skutečně zajímavé bylo nahlížet do vlastních niter. Dokáži, nedokáži, vybojuju, nepůjdu, zkusím...
Náhodně volený výběr lidí ve skupinkách vedl ke zcela nové spolupráci. Zajímavé a neotřelé.

..........Až budu muset dělat něco mrštného, tak mi řekni! Jano, pomoc, už dělám něco velmi mrštného!.............

.........Jo, ty ještě padáš? Aha.........(při záchraně na lanech)

A tak nezbývá než poděkovat za péči a jemné vedení. Také ovšem panu řediteli, že akci podporoval, a to i svou účastí.