První Malý zimní výlet s tombolou se na AG konal už před 10 lety a zahájil tradici, která letos pokračovala Zimním výletem s letní tombolou. Zima byla bohužel ještě chabější než loni (přes den +12°C), zato letní tombola přinesla mnoho úsměvů do tváří. Vedle 3 opalovacích krémů, 2 plážových míčů a dvojích plavek se objevily i potápěčské brýle, bohatá souprava potřeb na pískoviště, slušivý slamák a také vítězný předmět: zmrzlina originálně donesená v termosce!

Trasa výletu se neplánovaně protáhla asi o 5km kvůli poruše na železnici, ale modrá značka z Dobřichovic vedla hezkými místy - např. kolem vyhlídky Hvíždinec - a také slovní hříčka Co všechno je tu od B (později od S) usnadnila počáteční stoupání. Pěkný les se smrkovým podrostem se pak dobře hodil na mírně dravé Za 7 minut to bouchne.

Přímo na brdské Babce pak proběhlo všechno ostatní - kromě již zmíněné tomboly a oběda u venkovního ohniště také 2 odpolední hříčky: drsnější Medvědi a komáři a taktické Stonožky kanibalky. Většina z celkem 39 účastníků si našla chvilku také na parádní vyhlídku ze skalnatého vrcholu Babky. Zpátečních 4,5 km s kopce do Řevnic se seběhlo jako nic a vlaky odpoledne už jezdily normálně.

Na tombolový výlet navazuje už také tradičně Zimní táboření. To letošní mělo být téměř bezpracné (po loňském teepee), ale zájem převýšil kapacitu krytého nocležiště pod babskou skalou, a tak se na místo musel vydat už v pátek odpoledne 3-členný předvoj, který postavil spací přístřešky v lese a upravil místo pod skalou k večernímu sezení u ohně. Tito tři obětavci měli ale důstojnou odměnu v podobě stříbřité měsíčné noci, která celé Babce dodala snovou krásu.

Po odchodu většiny v sobotu odpoledne začal pro 16 přespávajících pohodový večer. Nutné práce byly vlastně jen dvě: ještě za světla nanosit velkou zásobu dříva a zabydlet se - někteří si postavili vlastní přístřešky (David s Ondrou měli dokonce stylovou kamennou zídku proti větru). Pak už se jen vařilo, jedlo, pilo, povídalo, zpívalo a četlo, se dvěma pohybovými vsuvkami: oblíbeným Majákem a půlnoční výpravou. Měsíc měl snahu a na chvíli se i skrz mraky ukázal, ale hvězdy ne, a tak zněla řecká báje o krásné Andromedě a statečném Perseovi jen pod světlešedým nebem na ostrohu keltského hradiště. Zajímavé a trochu strašidelné bylo při návratu místo s řadou křížů zemřelým trampům. A pod naší skalou nakonec už jen poslední čtení a poslední čaj (dobroučký, neošizený) a do spacáků. (Někdo by čekal, že všichni usnou jako zabití, ale to oni někteří ne, pořád bylo co povídat ...až skoro do čtyř, kdy divný skřek zbloudilé vrány ukončil rozprávku.)

Nedělní dopoledne bylo nespěchavé, jídlo a balení - všechno se zvládlo v poklidu, i cesta do Řevnic, i návrat vlakem do Prahy. A hezké vzpomínky snad zůstanou ...

Zdeněk Lauschmann