...někteří poslanci nás poměrně překvapili svojí neukázněností. Jeden z nich, který byl už zřejmě unaven celodenním jednáním, vytáhl sluchátka a oddal se jinému naslouchání - evidentně hudbě, snad relaxační (nebo burcující?). Vrcholem všeho byl pan poslanec...

V hodině semináře ZSV jsme se dozvěděli o možnosti účastnit se jednodenního vzdělávacího semináře pořádaného informačním střediskem Parlamentu ČR. Paní prof. Pabištová nás objednala, a tak jsme se tam ve středu 25. března 2009 vypravili. V prvním pololetí seminář s názvem Český parlament a parlamentarismus absolvovaly Bára Kachlíková a Magda Nováková, tentokrát jsem šel s Martinem Polou a Honzou Guziurem. Když jsme chvíli před devátou hodinou přicházeli na Malostranské náměstí do sídla informačního střediska, potkávali jsme studenty z dalších středních škol. Příjemným překvapením pro nás bylo občerstvení připravené pro účastníky, a to voda, káva a čaj.

Těsně po deváté hodině se ujal slova pan Valenta s první přednáškou na téma Parlament v českém ústavním systému. Úvodem nám pustil nedávno natočený dokument o Parlamentu ČR. V přednášce nám pak nejdříve vysvětlil pojmy parlamentarismus, bikameralismus a další, potom nás seznámil s vývojem, základními principy a úlohou Parlamentu ČR. Po přestávce následovala přednáška s názvem Legislativní proces v ČR vedená panem Petrem Kolářem. Výklad o legislativním procesu pan Kolář prokládal trefnými vtípky, například na téma rozporů mezi Senátem a Poslaneckou sněmovnou.

Po obědě jsme se s panem Janem Němcem zabývali tématem Volební a stranicko-politický systém v České republice. Tato přednáška byla trochu náročnější, pan Němec nám například vysvětloval metody sčítání volebních hlasů a podobně. Poměrně dost odborné téma se nám ale líbilo. V posledním bloku jsme se s paní Pufákovou věnovali České republice a Evropské unii. Téma bylo pojato formou otázek mezi posluchače, což, jak se nám jevilo, trochu rozbíjelo linii.

Po skončení semináře, přibližně ve čtyři hodiny, jsme dostali příležitost jít se podívat přímo do Poslanecké sněmovny. Prošli jsme bezpečnostní hlídkou a usadili se na galerii, odkud jsme pozorovali poslance, jednající zrovna o energetickém zákonu a o vládním návrhu schodku státního rozpočtu. Přesto, že předešlý den padla vláda, byla už atmosféra poměrně klidná, až znuděná. Většina zrovna přítomných poslanců seděla na svých místech, s někým tiše či nahlas mluvila, někteří hleděli do monitorů svých notebooků, surfovali po internetu nebo si chatovali. Jevilo se nám, že nikdo neposlouchá ty, kteří u řečnického pultíku mluvili k celé Poslanecké sněmovně. Někteří poslanci nás poměrně překvapili svojí neukázněností. Jeden z nich, který byl už zřejmě unaven celodenním jednáním, vytáhl sluchátka a oddal se jinému naslouchání - evidentně hudbě, snad relaxační (nebo burcující?). Vrcholem všeho byl pan poslanec Tlustý, který polo seděl, polo ležel na dvou židlích, s nápadnou gestikulací telefonoval a byl obklopen na zemi se válícími štosy papírů. V duchu jsme si poslance obhajovali tím, že už přece jednají celý den, navíc krátce po náročném jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Celkový dojem, který jsme si z jednání Poslanecké sněmovny odnesli, byl poněkud tristní. Neukázněnost, nepořádek, SMS, hudba... a přesto to funguje - nejspíš se chceme stát poslanci.

Byla to opravdu zajímavá zkušenost.

Marian Boubel, VI.B