Tackling the Refugee Crisis Conference, New York University in Prague

9. listopadu 2015 se konala v sídle New York University in Prague konference na téma „Reakce na uprchlickou krizi v Evropě“. Na panelové konferenci zasedla řada důležitých osobností nejen v rámci debatních panelů, ale i v auditoriu. Tříčlennou delegaci mělo i Arcibiskupské gymnázium ve složení Michaela Válková, Jiří Švejda a Richard Mašek.

Celá konference, která probíhala od 14.00 do 21.00, byla rozdělena do tří panelů. V prvním panelu, který řídil Salim Murad, vystoupil především profesor Rodney Benson z New York University. Kromě něj promluvil i Tomáš Lindner z týdeníku Respekt. Druhý panel hostil velvyslance Spolkové republiky Německo Arndta von Loringhovena, politologa Jacquese Rupnika nebo chartistu Jana Urbana. Panelu pak předsedal Jiří Pehe. V rámci třetího panelu promluvili mimo jiné Šimon Pánek nebo ministr Jiří Dienstbier. V auditoriu zasedlo mnoho novinářů, členů New York University in Prague nebo třeba i velvyslanec Švýcarska a velvyslankyně Maroka. Významnou roli pak sehrál i politolog Alexandr Tomský.

Profesor Benson zahájil konferenci úvahou nad rolí tisku v demokratické společnosti. Na příkladu několika deníků srovnával dva druhy současného pohledu na imigrační krizi – americký „narrative journalism“ a francouzský „ensemble journalism“. První z nich se podle profesora Bensona zaměřuje na příběhy konkrétních lidí, uprchlíků, druhý z nich hovoří více o faktech a rozměrech samotného fenoménu migrace do evropských států. Řeč profesora Bensona měla velmi akademický charakter a byla doprovázena prezentací, díky které profesor Benson demonstroval různé druhy tisku. Srovnával také svoje postřehy s Deweyho teorií o médiích.

Tomáš Lindner dále upozorňoval na zásadní nedostatek zahraničních korespondentů českých tištěných medií. Z toho podle pana Lindnera vyplývá neinformovanost a nepřipravenost české společnosti. Pan Murad teorii podpořil názornou ukázkou grafů, které dokazují, že v porovnání s ostatními tématy věnuje například Mladá fronta Dnes většinu svých titulních stran na zobrazení uprchlíků jako bezpečnostní hrozby. Po tom, co profesor Benson viděl titulní strany MF Dnes s uprchlíky útočícími na maďarské hranice, komentoval to slovy: „Terrible covers … .“

Začátek druhého panelu do jisté míry poznamenala názorová konfrontace velvyslance SRN a pana Tomského, který zásadně nesouhlasil s velvyslancovými tvrzeními. Podle velvyslance Loringhovena nemají ostatní evrospké země kromě Německa zkušenost s uprchlíky, a proto nemohou uplatňovat přístup „solidarity with fairness“. Pan Tomský nesouhlasil a argumentoval nebezpečím mezicivilizační migrace. Některé argumenty pana Tomského zůstaly po debatě bez reakce nebo protiargumentu velvyslance Loringhovena. Zejména Tomského názor o nebezpečí plynoucím z mezicivilizační migrace, která se projevuje možnou bezpečnostní hrozbou a slábnutím připravenosti na možnou bezpečnostní hrozbu.

Zásadní projev v rámci třetího panelu měl chartista a bojovník za svobodu Jan Urban, který analyzoval tradiční český přístup a strach z jakéhokoliv problému. Pan Urban řekl, že mnoho Čechů uvažuje kvůli naší historii a některým tradicím tak, že my jako Češi můžeme možná přežít, ale nemůže nic udělat nebo změnit. Podle pana Urbana se tento trend projevuje i v politice. A to zásadním nedostatkem pozitivní agendy. „Žádný český politik za poslední dekádu nepostavil svůj program na pozitivní věci – není to, kdo sakra jsme, je to vždy, proti komu jsme.“ Tento názor podpořil o něco později v rámci třetího panelu Šimon Pánek, když řekl: „Nevěříme sami sobě.“ Pan Pánek dále zdůrazňoval roli strachu v celém imigračním problému. Srovnával také současný strach ve střední Evropě se strachem lidí na východní Ukrajině. V obou případech strach mobilizoval. Pan Pánek také dodal, že mnoho českých politiků ke strachu významně přispívá.

Třetí panel uzavíral svým projevem ministr Jiří Dienstbier. Ministr se do značné míry distancoval od cesty, kterou zvolila většina členů Vlády. Zkritizoval také současnou podobu dublinského systému. A to i v souvisloti s tím, že současné operace EU v reakci na uprchlicku krizi většinou nejsou placeny z evropského rozpočtu.

Ministr Dienstbier také tvrdě zkritizoval současné stanovisko prezidenta Zemana a dokonce připustil, že Zeman se už teď připravuje na příští prezidentské volby. V kritice Vlády i prezidenta Zemana zavládla názorová shoda nejen v rámci třetího panelu, ale také během celé konference, když za neprofesionální označila přístup Vlády a prezidenta většina panelistů od Jana Urbana až po Jacquese Rupnika a v auditoriu i Alexandr Tomský.

Profesor mezinárodních vztahů Thomas Schelling napsal, že mezinárodní vztahy jsou turbulentní. Pro dnešní dobu to platí dvojnásob. A bude čím dál tím těžší uchovat a zachovat řád vlády zákona. Podle tří soch, které stojí na historické budově Odvolací divize soudu státu New York, je pro výkon vlády zákona zásadní Spravedlnost, Síla a Vědění. Každý by měl přispívat svým dílem k tomu, aby se nešířil chaos. A my doufáme, že byť jen účast na tak důležité konferenci už může dopomoct k tomu, aby se nešířil zmatek a aby naopak prostor dostala fakta a závěry, které z nich plynou, a na kterých můžeme spolehlivě stavět, a tak čelit současným hrozbám pro demokratickou společnost.

Richard Mašek

Michaela Válková

Jiří Švejda