Letošní prázdninové hory byly zcela neokázalé, ale vyzněly celkově velmi příjemně. Jednak díky terénu a řadě zajímavostí během cesty (např. brouci roháči – i v letu – to je zážitek!), ale hlavně zásluhou pohodových účastníků (mj. díky Pájině kytalele se i hojně zpívalo).

Jihoslovenské příhraniční pohoříčko Burda obtékané Dunajem, Hronem a Iplem sousedí s rozsáhlejším a vyšším pohořím Börzsöny v Maďarsku a geologicky k němu patří (sopečný původ). Téměř celé toto území je zalesněné různými listnáči – většinou jsou to bučiny, časté jsou tu duby šípák a cer a najdou se i velké plochy lesa čistě jasanového (z ČR prakticky neznáme). Výškově to nejsou žádné Alpy, ale když z nížiny 100 m/m trčí devítistovky, tak ty výstupy nejsou bez sportovní hodnoty. Na turisty se tu pamatuje mj. výborným značením a upravenými prameny (u některých se dá tábořit), ale na živáčka se narazí nejvýš tak ob den.

Nejsilnější zážitek: druhou noc naše ležení navštívil zvířecí lupič (asi liška) – kromě zásob jídla zmizela i jedna BOTA (viz foto Aničky) – ještě že nepršelo a ty kopce jsou pochůzné i v sandálech. Jídlo ovšem dokoupit nešlo (kromě 1kg chleba – šťastná náhoda), protože kromě úzkokolejky (PÁ-SO-NE) a jedné horské chaty (bez provozu) v Börzsöny není žádná civilizace – pár vesnic je jen kolem obvodu hor a to bylo daleko. Naštěstí kamarádi vypomohli … – díky!

Trasa (po dnech): Kamenica n.Hronom 112m/m – Burdov 395m – chata Ipeĺ (neobydl.); – přes Ipeĺ – Letkés – Nagyirtás žst; – Csoványos 939m; – Cicóke – Gyeplös-kút; – Vár-bükk – nad Nagybörzsöny; – do obce na bus ; celkem cca 70 km s převýšením asi 2500 m.

Více foto viz http://lide.arcig.cz/~lauschmann/2017/ , psaná minikronika v kabinetě 410.

Bylo to pěkné a veselé – chvála Pánu!

Zdeněk Lauschmann