V sobotu 7.9. po deváté ráno čtrnáct žáků prvního, druhého a třetího ročníku s některými rodiči vyjelo vlakem i s koly směr Milovice. Na místo jsme dorazili v 10,30. Pan profesor nám nejdřív přečetl Pamatovačku (čínské přísloví) a pak zadal Odhadovku (kolik potkáme houbařských košíků a jestli někdy během dne uvidíme svůj stín (bylo totiž zataženo). Můj odhad košíků byl přesný (0) a stín vyhráli optimisté (slunce svítilo chvíli kolem půl jedné).

Vyrazili jsme k bývalému vojenskému cvičišti – chtěli jsme se tam z vyhlídky podívat na pratury, ale viděli jsme houby (totiž jen pár koní). Následně jsme přejeli na staré vojenské letiště, kde jsme si dali závod. Šlo o to, kdo vytáhne rychlost co nejvýše. Zvítězil Radim ze sekundy se 37 km/h. Potom jsme už moc nestavěli, jen ve Všejanech na kopečku u gotického kostelíka se zvonicí vedle jsme si dali tatranky, horalky a Celihopy. Někde v polích jsme pak potichounku oslavili prvních 10km a brzy nato jsme vjeli do okresu Mladá Boleslav (předtím Nymburk). Také jsme chvíli jeli po zrušené řepařské železnici a byla zastávka u lesního rybníka Jívák. Za lesem už čekala Loučeň, ale řekli nám, že v parku nesmíme dělat oheň. Tak jsme jeli do blízkého lesa k vyschlé studánce, k obědu byly buřty a pak jsme šli ještě kousek pěšky lesem k památníku Helma (padlým vojákům z roku 1796).

Dále jsme si prohlédli různé labyrinty a bludiště v parku u zámku Loučeň a skoro všechny jsme vyzkoušeli. Panu profesorovi se podařilo ztratit se v posledním bludišti z tisů.

Z Loučeně vedly parádní serpentiny dolů (44km/h) k Mečíři, kde mají meteorologickou stanici Járy Cimrmana. Poté jsme měli namířeno do Hrubého Jeseníku. Tam sice nebylo nic podstatného, ale nějak se mi to vrylo do hlavy – asi že jen asi kilometr od vesnice je rozhledna Romanka. Výhled byl nádherný, ale moc jsem si ho neužil, protože trpím závratí.

Cestou do Nymburka jsme asi po kilometru zastavili v polích u sochy Panny Marie. Jen ta socha tam zbyla po celém zámku Ronov. O něco dále jsme minuli Chleby (tam mají 2 kostely – jen tak pro informaci). Do Nymburka jsme přijeli po půl šesté. Co se týče vlaku, měl brutální zpoždění přes půl hodiny, tak jsme hráli Malé papírky a Přísloví. Byl to dobrý výlet.

Jiří Rousek, 1.B (doplnil Z.Lauschmann)

Pamatovačka: „Zázrak není létat vzduchem nebo kráčet po vodě;

zázrak je kráčet po zemi … a také jezdit po zemi na kole.“

Výhled z Romanky (204,5 m/m + 26m): blízký Chotuc 253 m/m, dvouhrbý Oškobrh 285 m/m, kopce v Podkrkonoší a v Posázaví, Voděradské bučiny na Černokostelecku

Ujeto cca 42 km, převýšení cca 270 m, trasa viz http://www.cykloserver.cz/f/a1db247079/

Nejbližší další akce: Čtyřiadvacítka 21.9.2019 – výprava od půlnoci do půlnoci