Maratónská Čtyřiadvacítka 3.10. 2020 očima Jirky Rouska (2. B):

Okolo půlnoci jsme vyjeli nejdříve vlakem, pak náhradním autobusem do Bojova a odtamtud dále směr Malá Lečice. Byl dán oficiální zadní voj, který nebyl úplně dodržován – ve skutečnosti vzadu šli Alenka, Jirka a sem tam nějaký sextán. K našemu cíli to bylo asi 10 kilometrů, ale kolem Hvozdnice jsme museli drobně kličkovat, takže jsme ušli skoro 11 km. Nakonec jsme zastavili na velké louce u vodopádu Kocáby, kde jsme se hodlali na dalších pár hodin utábořit. Spali jsme pod širákem. To bylo kolem páté ráno.

Po půl deváté se začala většina účastníků zvedat, snídat a balit. V 9: 40 se k nám připojili 3 deňáci. Prošli jsme asi 10 km k Dobříši a na Králově Stolici jsme se rozhodli zhruba hodinu posedět na oběd. Potom jsme si zahráli Trojnožku. Tato hříčka spočívá v tom, že hráči běží v kruhu, drží se za ruce a jeden druhého se snaží tahat a tlačit, tak aby shodil trojnožku ze 3 dlouhých klacků. Kdo ji shodí nebo se rozpojí se sousedem, vypadává.

Necelých 10 kilometrů po obědě jsme si udělali krapítek delší přestávku v Kytíně. Někteří z nás si došli do sámošky pro nějaký ten životabudič. V této vesnici se od nás odpojili 2 deňáci a 3 polodeňáci (ti šli od půlnoci do teď). Naposled jsme zastavili na večeři před šestou hodinou na 34. kilometru v lese u Skalky. Sextáni si přinesli suroviny na bramborový salát a řízky a obojí precizně připravili. U ohně jsme zpívali několik zajímavých písní včetně sextánské Já si nechám vytetovat BENEŠ na čelo!. Zbylých 8 km na vlak jsme sešli do Řevnic místo do Všenor, ale nakonec jsme kolem domu p.profesora stejně nešli.

Těsně před nádražím vedl z můstku dolů tobogán, na kterém jsme se také vydováděli. Po půlnoci jsme byli v Praze jako na koni.

Jak to viděl Martin Janata (6. A):

Po lehce komplikovaném příjezdu na autobusovou zastávku do Bojova jsme se všichni postavili do kruhu – celkem nás bylo o půlnoci 24. Byla vyhlášena Pamatovačka: Nemusíš být přímo svící, můžeš být také zrcadlem, které její světlo odráží a také se tipovalo, na kolik stupňů v noci klesne teplota – vyhrálo číslo 9. Panem profesorem nám byl popřán neobvyklý zážitek při cestě nočním lesem… Jak se ukázalo, toto přání vůbec nebylo plané. Včetně jedněch ztracených a zas nalezených brýlí v listí to bylo vskutku krásné – vůně lesa v noci je silnější než ve dne, ostré měsíční stíny a třeba i jeleni na louce u Malé Lečice, to vše se nám líbilo. Navíc Orion a další zimní hvězdy, Mars těsně u Měsíce a k ránu parádní Venuše na východě doplnily nevšední noční cestu.

Před pátou jsme zaslouženě ulehli u vodopádu v Malé Lečici.

Po připojení deňáků jsme vyrazili na denní část. Celý den jsme počítali pokrývky hlavy, taková byla Odhadovka na den. Nejvíc tipovala kuchařská sekce (9*sexta + 1*kvarta) s odhadem dvaasedmdesát. Dopoledne jsme ve Velké Hraštici potkali dřevěnou sochu stromové víly a o něco později jsme sledovali násep trati, která vede do Dobříše. Na Králově Stolici si každý si opekl, co chtěl, a po Trojnožce jsme vyrazili dále. Ve Voznici jsme potkali dvaasemdesátou pokrývku hlavy, čímž tento odhad jakožto nejvyšší zvítězil. Taky jsme v hospodě doplnili vodu. Pak nás čekala cesta lesy k hájovně v Kytíně a do Kytína samého. Zde se odpojila denní část sestavy.

Z Kytína jsme se dali do stoupání na hřebínek Brd a přes rozcestí Červený kříž na vrch Skalka nad Mníškem pod Brdy, kde jsme se zastavili. Parta kuchařů se dala do smažení cuket, řízků a do míchání bramborového salátu. Bylo to výborné. Pak jsme seděli u ohně a zpívali. Okolo deváté jsme vyrazili na vlak do Řevnic po červené značce a následně po krásné klesající modré.

Celou cestu vládla dobrá nálada a když padlo na obličeje výletníků světlo lamp pouličního osvětlení v Řevnicích, uviděl jsem unavené, ale naprosto šťastné výrazy. Každý byl totiž rád, že to zvládl a že si užil doslova celý den s takovou veselou partou lidí.

Ve vlaku už se skoro všem klížily očí. Každý dostal výstupní mňaminku a kdo si ještě pamatoval Pamatovačku, tak dvě.

Na nádraží v Praze jsme se rozešli. Doufejme, že to nebyl na dlouhou dobu poslední výlet!

Ještě pár čísel: celková účast 27 (1. noc 24 os, 2. noc 22 os); akce byla zároveň 16. maratónem AG (místo jara) – celá trasa 42 km (21 os), nastoupáno 800m, viz též http://www.cykloserver.cz/f/f4e8274184/

Dovětek: Je radost připravovat akce pro tak skvělé lidičky – bylo mi potěšením a díky také vzhůru za ochranu a přízeň!

Zdeněk Lauschmann