Dějepisná soutěž

Téma: 

Konečné výsledky 16. ročníku celorepublikové vědomostní dějepisné soutěže "Lidice pro 21. století" (30. 6. 2021, aktualizováno 8. 9. 2021)

V I. kategorii se na prvních dvou místech umístily studentky z AG:

1. místo – Berta Barešová, 4. B

2. místo – Alžběta Švábová, 4. B

Cenu poroty za literární práci získala Ema Traugottová, 4. B

 

FOTO – Irena Priškinová, 4. B

(viz https://www.lidice21.cz/News/detail/8)

Slavnostní vyhlášení výsledků a předání cen vítězům proběhlo ve středu 8. září 2021v zahradě Lidické galerie. (FOTOREPORTÁŽ)

Vybrané eseje byly zveřejněny v samostatném sborníku (ZDE). V něm naleznete kromě prací již jmenovaných studentek také esej další studentky AG Viktorie Skoumalové ze 3. B.

Všem zúčastněným terciánům a kvartánům děkujeme za skvělou reprezentaci školy a oceněným studentkám srdečně blahopřejeme.

Hana Almerová

 

Informace o soutěži a postřehy soutěžících

Vědomostní soutěž "Lidice pro 21. století" vyhlašuje Památník Lidice, příspěvková organizace Ministerstva kultury ČR, Ústav pro studium totalitních režimů a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Je určena dětem a mládeži z celého světa ve věku 10–19 let (I. kategorie do 15 let, II. kategorie do 19 let).

Soutěž je dvoukolová, soutěžící vyplňují vědomostní test a píší esej na vybrané téma (z předem daného okruhu). Ve druhém kole plní opět úkoly vědomostního testu.

Přestože bylo v každém kole položeno 'pouze' patnáct otázek, u každé jsme měli na výběr pět možností a k dispozici internet, nebylo zas tak snadné najít odpovědi. Při jejich intenzivním hledání jsem narazila na spoustu jiných zajímavých informací. Esej jsem psala na téma Ztracené věci prý mají cenu stokráte větší. Délka práce byla omezena na 3 000 znaků, což mi ze začátku přišlo mnoho, ale nakonec jsem musela text proškrtávat. Styl, kterým byla soutěž organizována, mi velice vyhovoval, neboť jsem nebyla ve stresu kvůli časovému limitu.

Chtěly bychom poděkovat všem organizátorům soutěže, protože atmosféra, kterou se jim podařilo vytvořit, byla naprosto jedinečná a nepopsatelná.

Ještě před samotným vyhlášením soutěže jsme měly možnost nahlédnout do jednoho z domků stojících v nových Lidicích. Ten byl zařízen přesně tak, jak byly zařízeny všechny domky těsně po postavení. Zážitek to byl velice hluboký, protože si na tom místě člověk uvědomil, že i když byly domky na tehdejší dobu opravdu luxusní, nemohly přeživším obyvatelům původních Lidic nahradit všechno, co ztratili.“

(Berta Barešová)

 

Jelikož jsem zprvu nevěděla, jak bud soutěž probíhat, trochu jsem se jí obávala a nebyla jsem si jistá, mám-li se jí zúčastnit. Nakonec mi to však přišlo velmi poutavé a hledání odpovědí jsem si užila. Dokonce jsem se i divila, že se nezúčastnilo více studentů. V první části se odpovědi na otázky vyhledávaly z různých zdrojů na internetu. Druhá část prvního kola byla trochu náročnější. Měli jsme napsat esej inspirovanou nebo navazující na jeden ze tří zadaných citátů (já si vybrala Ne ze souhlasu, ale z pochybností se rodí pokrok). Myslím, že soutěž byla zajímavou cestou, jak si rozšířit obzory u témat z 20. století, a účast všem vřele doporučuji.

Také jsme se účastnily nádherného interaktivního představení s názvem Kabinet Paměti.

Ale můj nejsilnější dojem byla rozhodně návštěva památníku. Při vstupu do areálu jsem měla pocit, jako bych se dostala do nějakého tranzu, takového stavu rozjímání. Člověk měl pocit lehkosti a klidu, neměl chuť mluvit, ani křičet. Jen tiše rozjímat a vnímat atmosféru. Nakonec jsem si zula boty a chodila po rozpáleném betonové cestu. Bylo to krásné a děsivé.“

(Alžběta Švábová)



Soutěž rozšířila moje vědomosti o období druhé světové války. Otázky rozhodně nebyly lehké a u některých byla potřeba trpělivost, protože dohledávat příkladně, v jakých jazycích vyšel ten či onen plakát, není ani s veškerými informacemi na internetu jednoduché. I psaní slohu na ne zcela konkrétní téma (Místa bolesti, místa paměti) byla velmi zajímavá zkušenost. V příštích ročnících doporučuji účast každému, koho alespoň trochu zajímají dějiny 20. století.

Součástí vyhlášení soutěže bylo i předčítání literárních prací dvěma českými herci, Marií Málkovou a Vilémem Udatným. I to bylo silným zážitkem. Byl velký rozdíl slyšet eseje nádherně přednesené a ne si je jen pročítat z papíru. Jako bych ty strhující příběhy viděla na vlastní oči, tolik dokázal udělat profesionální přednes.“

(Ema Traugottová)

Galerie: 
Obrázek k článku Dějepisná soutěž
Obrázek k článku Dějepisná soutěž