Sobota 6. 5. podle Hanky Markusové

Ráno v 8:30 jsme se setkali na Masarykově nádraží u vlaku v počtu šesti cyklistů, sedmý se pak přidal odpoledne. V 8:54 jsme odjížděli vlakem do Jičína s tím, že ve vlaku jsme si řekli Pamatovačku* a Odhadovku. Ten den jsme počítali dravce a ano/ne bylo, jestli bude pršet. V Jičíně jsme navštívili kostel sv. Jakuba Staršího u Valdické brány. Poté jsme Valdštejnskou alejí dojeli k Valdštejnské lodžii, jenže se tam zrovna připravovala svatba, takže jsme dlouho nepobyli a pokračovali jsme k blízkému kopci Zebín. Pod ním jsme na hřbitově nechali kola a vystoupili na skalnatý výhledový vrchol s malou kapličkou. Dále jsme jeli skrz městečko Železnice na úbočí kopce Tábor. Tam jsme se na kládách naobědvali a pěšky jsme se vydali k Jezírku pod Táborem, odkud vytéká jeden z pramenů Cidliny. Pár z nás se tam vykoupalo, načež jsme se vrátili ke kolům. Při další cestě jsme se měli podívat na jakýsi vodopád, o němž mapa věděla, ale doopravdy tam nikde nebyl vidět ani slyšet. V Bítouchově se k nám připojil Honza z 2. A a už všichni jsme dojeli do Rovenska pod Troskami. Tam na nás čekala samoobsluha a hlavně komfortní základní škola vybavená kuchyňkou, sprchami a tělocvičnou, v níž jsme se ubytovali.

Podle Stopaře jsme první den ujeli 26 kilometrů, dravce jsme viděli dva a v Jičíně na nádraží spadlo pár kapek, což bylo uznáno jako déšť. Pamatovačka byla: Nezlob se na růži, že má trny; raduj se, že tak trnitý keř má růže! A vy si teď, děti, možná myslíte, že už je to konec? To jste ale na omylu! Ještě jsme šli na večerní procházku za parádní Venuší a Marsem, ale co nám úplně vyrazilo dech, byl překrásný východ velkého oranžového měsíce. A nakonec jsme vylezli na skálu Želva, z níž nikdo nespadl, ani Vládík, jak sám podotkl.

Neděle 7. 5. podle Jany Hubené

Budíček v 7:30, snídaně, balení a v 9:00 odjezd z Rovenska. Po krátkém nákupu se vydáváme směrem na jih. Nejdřív silnice, pak terén s pěkným sjezdem a podél rybníku Doly až do Nepřívěci, kde jsme si udělali první krátkou pauzu na svačinu a drobné opravy kol. Pak po žluté k zámku Humprecht s unikátním eliptickým půdorysem a sjezd do Sobotky ke kostelu sv. Máří Magdalény a uměleckému dílu Dům pod půlměsícem.

Potom následovaly Křižánky, místo s pohnutou historií, podle kterého byla naše výprava pojmenována. Tady jsme rozdělali oheň, opekli přinesené dobroty a seznámili se s historií zaniklé vesnice a kostela, který dnes připomíná už jen dřevěný kříž a dvě lípy. Nahrníčkovali jsme si vodu v nedaleké studánce a pokračovali dále. V Dětenicích zmrzlina, v Žitovlicích kostel sv. Václava a následně vrch Kuncberk se zříceninou zámku. To už je na dohled Křinec, tam doplníme proviant a ubytujeme se.

Po večeři a zpívání nás čeká noční tajuplná cesta přes židovský hřbitov na vrch Chotuc s gotickou barokně upravenou kaplí Nejsvětější Trojice, okolo které se rozkládá hřbitov s hrobkou továrníka Eduarda Vonka, kromě něj zde našel místo odpočinku i spící netopýr. Na svazích Chotuce se vyskytuje řada vzácných rostlin, my jsme objevili například úžasný vstavač nachový a kvetoucí klokoč. Zpěv slavíka nás doprovodil k sokolovně, kde jsme po čtení a pití voňavého čaje ulehli k zaslouženému spánku.

Pondělí 8. 5. podle Honzy Stolze

Ráno jsme se probudili v křinecké sokolovně, nasnídali jsme se, připravili kola a kolem půl desáté jsme vyrazili směr Milovice. Naší první zastávkou byl zámek Loučeň, kde jsme si prohlédli několik druhů bludišť a zlehka se občerstvili na další cestu, která vedla k blízkému rybníku Jívák. Zde se někteří dokonce vykoupali a všichni společně jsme poobědvali.

Na již téměř nepoužívaném letišti Milovice jsme se projeli po prázdných ranvejích. Poté jsme pokračovali na vlakové nádraží a zjistili, že nám těsně ujel vlak. To nám však nevadilo a volnou chvíli jsme využili k pozorování praturů v rezervaci Milovice – Mladá. Následující vlak jsme již v pohodě stihli a po rozloučení na Masarykově nádraží v Praze jsme pokračovali do svých domovů.

Užili jsme si příjemný aktivní víkend v krásné krajině Českého ráje. I počasí nám přálo a celá akce se velice vydařila.

Dodatky:

• celkem 26+55+35 = 116 km na kole a 14 km pěšky
• zranění žádné, závad minimálně
• Pamatovačka neděle: Obrať obličej k slunci a stíny budou padat za Tebe.
• pondělí: Sníš­‑li po ránu živou žábu, tak ten den tě už nic horšího nepotká.

Díky vzhůru za stálou laskavou přízeň! Zdeněk Lauschmann