What surprised us most? / Co nás nejvíc překvapilo?

The first surprise for us appeared when we arrived in our correspondents houses: the French (mostly) don t remove their shoes at home - even if they live in a flat. But sometimes they have some areas where they take off their footwear (e.g. in the bathrooms or in the bedrooms) - it depends on the family. (Note: they clean the floor once or twice a week.)

Another thing which astonished us were the toilets. Our attempts to find the male/female cubicle were in the most cases unsuccessful. The toilets were mutual at school, in the restaurants... It pleased mostly the girls - suddenly they weren t the only ones who had to wait in a queue.

We feel really sorry for our French friends due to the ban on the use of their mobile phones in the school building which must be observed during the classes as well as during the breaks. You are not allowed even to look at the clock, otherwise your mobile phone can be confiscated for even one week.

The last thing we would like to mention is the French transport. On the traffic lights, the green light comes directly after the red one - the orange colour appears only within changing from the green light to the red one. We were also surprised by the Brittany highways. Unlike the rest of France (where s the speed limit set to 130 km/h), in Brittany it s only 110 km/h - but the use of the highways is free of charge.

P.S. We were also very angry with the French keyboard. Many symbols are on different places and it took us a very long time to get used to it.

(the author of the English version - Michaela Mecová)

Co nás nejvíc překvapilo?

První překvapení na nás čekalo při příchodu do domovů našich korespondentů: Francouzi si (většinou) doma nesundávají boty - ani když žijí v bytě. Někdy však mají určitá území, na kterých se zouvají (například v koupelně nebo ložnici) - to záleží na rodině. Pozn.: podlahu myjí jednou až dvakrát týdně.

Další věcí, která nás udivila, byl systém toalet. Naše pokusy o nalezení dělených toalet se povětšinou nesetkaly s úspěchem. Toalety byly společné ve škole, v restauracích... To potěšilo hlavně dívky - frontu si tady musí vystát nejen ony, ale i pánové.

Bylo nám velmi líto našich Francouzských kamarádů, když jsme zjistili, že mají zakázáno používat mobilní telefony ve školní budově a o to víc, že tento zákaz platí nejen během hodin, ale také v průběhu přestávek. Není dovoleno ani podívat se na hodiny, pokud to uděláte (a budete přistiženi), váš mobilní telefon může být zabaven - a to až na týden.

Na konec bychom rádi zmínili Francouzskou dopravu. Na semaforech se po červené objeví rovnou zelená, oranžovou tady uvidíte jen při změně ze zelené na červenou. Byli jsme také zaujati Bretaňskými dálnicemi. Na rozdíl od zbytku Francie (kde je maximální povolená rychlost 130 km/h), v Bretani je tento limit o dvacet kilometrů v hodině nižší. Oproti zbytku země však není použití dálnic zpoplatněno.

P. S. Skoro až k šílenství nás doháněla místní verze klávesnice, kde je polovina znaků přeházená a popisky jsou francouzsky. Trvalo nám dlouho, než jsme vůbec dokázali něco kloudně napsat.

(autor české verze - Jan Voběrek)