Výlet Hradištko - Jílové u Prahy, aktivita 32 km • 2:54 hod, https://mapy.cz/s/rasomekeko

Možná se vám to zdá divné, ale velbloudi mohou mít i čtyři hrby. Zvláště když se podíváte na výškový profil posledního cyklovýletu AG, kterého jsem se já také zúčastnil. Ale přestože jsme jezdili do takových kopců, vždy nás zase čekal sjezd, při kterém jsme si mohli odpočinout a hlavně si to užít. Zkusím teď krátce popsat, kudy jsme jeli a co se kde dělo.

Z Posázavského pacifiku jsme vystoupili se zbytkem skupiny (celkem 17) v Petrově u Prahy a tam jsme začali výlet. Ještě je nutno zmínit, že jsme si ve stanici pověděli Pamatovačku (věta* k zapamatování do konce výletu) a každý si tipnul Odhadovku (2 odhady**). Přejeli jsme po mostě přes Sázavu s výhledem na Medník a pak nás čekal začátek prvního hrbu, který mi ani tak moc nedal zabrat jako ty ostatní. Jakmile jsme zdolali tenhle kopec a dojeli až k Hradišťku, dostali jsme první odměnu v podobě gumového medvídka, během dne bylo různých odměn ještě několik. Pak hrb pokračoval v lese, ale předtím jsme si odpočinuli u památníku, který byl za vězně německého zajateckého tábora. Odváželi tam Čechoslováky, ale taky, a to převážně, Francouze. Pak v roce 1945, měsíc před koncem II. světové války, když už všichni věděli, že Němci válku prohrají, jednoho dne Němci začali střílet do zajatců, když šli pracovat. Obětí byly desítky a jim patří tento památník.

Pak jsme se vydali přes Závist do Krňan a mezitím jsme viděli zároveň údolí Vltavy i Sázavy - obě řeky jsou tam od sebe jen 2 kilometry. V Krňanech jsme si dali nanuka, nakoupili v samoobsluze a jeli jsme na druhý hrb - k Teletínu a na skalní vyhlídku Máj. Odtud je krásně vidět celý oblouk Vltavy a v dálce zeď slapské přehrady.

Cestou z vyhlídky jsme si udělali oběd. Zrovna když jsme se chystali rozdělat oheň, tak tam přišel pán se psem a upozorňoval nás, že bychom oheň neměli rozdělávat. Pan profesor tedy vykopal díru na kraji pole a tam jsme si udělali malý ohníček na buřty a maršmalouny. Ten pán se tam pak už neobjevil, buď si chtěl zkrátit cestu dolů a skočil ze skály, nebo se radši nevracel, aby neviděl, co jsme tam natropili. Přitom se mohl vrátit klidně - ani já bych si nevšiml, že tam někde bylo ohniště, protože jsme díru důkladně zahladili. Kdyby se z ní aspoň trochu kouřilo, mohli jsme mít atrakci jako na Islandu.

Pak jsme chvíli jeli do Vysokého Újezdu, kde nám pan profesor dal hádanku, jakého slohu tam mají kostel. Teď vypadá barokně, ale podle dvou oken vzadu je původně gotický. Ze hřbitova byl daleký výhled do krajiny a k Vltavě. Pak jsme opět vyjeli kopec - byl to třetí hrb a nejvyšší místo celé trasy. Tam na nás jako by čekalo moc pěkné auto přímo z USA.

Potom následovaly parádní a dlouhé sjezdy se zatáčkami. Nejdřív do Netvořic (pak byl poslední menší hrb), dál do Břežan, Lešan (tam je docela pěkné vojenské muzeum - chodíme sem každý rok na tankový den - doporučuju) a do Krhanic, kde jsme původně měli končit.

Bylo ale spousta času, tak jsme pokračovali 3 km do Prosečnice, kde nádražní bufet nezklamal. Malinovka výjimečně nebyla z ropy a chutnala dobře. Ale pořád ještě jsme byli moc rychlí a vlak jel až za dlouho. Tak jsme nakonec dojeli polními cestami až na nádraží Jílové u Prahy a výlet se prodloužil o 6 km. Říkala se Pamatovačka a v 16:30 odjížděl vlak do Prahy.

Než jsem letos 1. září nastoupil na AG do primy, nevěděl jsem, že velbloud může mít čtyři hrby, ale po sobotě 4.9. už to vím.

Adam Žák, prima B

* Pamatovačka: Správný vědec myslí jako básník, pracuje jako účetní a píše jako novinář.

** Odhadovka: 1) ano-ne: ?Najdeme hřibovitou houbu? (nenašli)

2) ?oblíbená roční doba osoby v kraťasech nejblíž kótě na vyhlídce Máj, až my tam přijedeme? (malá Eliška /na fotce trochu neostrá/ - léto)

Výškové rozmezí 210 m/m (Pikovice) - 475 m/m (za Vys. Újezdem), nahoru asi 750 m (mapy.cz), celkem 32 km, nejvyšší rychlost 57 km/h. Celkem 17 os převážně z AG (1ab, 2ab, hosté).

Pamětní lístečky pro všechny vyrobí J. Živný, 2b. Doplnil Z.Lauschmann