Zatímco si většina našich spolužáků užívala pobytu v Normandii a vydávala se po stopách impresionistů, vyrazila ve středu 22.6. hrstka zbylých statečných s panem profesorem Bernardem, paní profesorkou Bohatou a jejím psem Keshu na vodu na řeku Ohři. Cestou jsme se stavili na hradu Loket, ale pak jsme již zamířili do nedalekého kempu. Zde jsme rozbili tábor, půjčili si lodě a s chutí se pustili na vodu. Na klidném úseku řeky se mohli nováčci vše naučit a ti zkušení si to zopakovat a procvičit. Kdo chtěl, mohl se i vykoupat. Druhý den jsme se sbalili a už doopravdy vyrazili na cestu. Počasí nám přálo, díky předchozímu tréninku vše klapalo a navíc jsme ještě mohli obdivovat krásu Svatošských skal. Potkali jsme několik dalších vodáků, propluli Karlovými Vary, zdodali jez i všechny peřeje a úspěšně dorazili do dalšího kempu. Po táborovém ohni a společném zpěvu jsme se vydali do říše snů, abychom druhý den brzy ráno opět vyrazili. I přes déšť jsme v pořádku překonali poslední úsek naší cesty a mohli se tak šťastně vrátit domů. Nikdo se neutopil ani nepřišel k jiné úhoně, troufnu si tedy tvrdit, že to pro nás pro všechny byl skvělý zážitek.

Když se vrátili ostatní spolužáci z Francie, vyjeli jsme v pondělí s panem profesorem Bernardem a paní profesorkou Brabcovou nadýchat se čerstvého vzduchu u Tiských stěn. Nejprve jsme vlakem dorazili do Děčína, kde se většina z nás skočila osvěžit do akvaparku. Koho tobogány a podobné atrakce příliš nelákaly, mohl objevovat krásy zdejšího zámku či zoo. Když jsme si Děčína dost užili, nasedli jsme na autobus a dorazili do Tisé, kde jsme se ubytovali v chatkách jednoho menšího kempu. Protože pršelo, vydali jsme se na naši první výpravu mezi skály až po večeři. Na pořádnou túru jsme se však vypravili až druhý den. Terén byl náročný, ale stálo to za to. Na konci nás čekala zmrzlina, pak už ale bylo načase si zabalit a vydat se na cestu domů. I když jsme měli jen dva dny, stihli jsme toho celkem dost. Strávili jsme spolu čas, zahráli si frisbee, ohřáli se u táboráku, objevili krásy Tiských stěn, prolezli skalní město a dokonce našli i schovanou Trpasličí jeskyni. Co víc si přát…

Terezie Sklenářová