Naše putování do jednoho z největších křesťanských měst začalo srazem na Hlavním nádraží. Jel s námi pan profesor Linka, pan profesor Mikulka a kapucín Cyril Komosný. Záchranářský sbor tvořila zdravotnice Lucie Ondrejčáková a její maminka. Po odevzdání veškerých nutných papírů jsme se vydali na vlak, který nás měl dopravit až do Mnichova. Tam bylo v plánu přestoupit na dvoupatrový autobus jedoucí přímo do Říma. Cesta vlakem Českých drah probíhala velmi hladce. Tedy až do bodu, kdy nám po stanici Domažlice bylo oznámeno, že na německé straně nemají dostatek vlakového personálu, budeme tedy vysazeni na prvním německém nádraží. I museli jsme vystoupit ve Furth Im Wald, kde pro nás byl narychlo připraven autobus. Ten s námi po nepříliš příjemné cestě dojel do Schwandorfu. Zde jsme přestoupili na vlak, kterým jsme se svezli až do Řezna, odkud jsme konečně nastoupili do vlaku směr Mnichov. Díky prozíravému nápadu Jana Koženého a bratra Klimenta jsme měli asi tříhodinovou rezervu. I tak jsme ale dorazili do naší mezistanice včas a zbyl nám čas pojíst a připravit se na noční převoz. Cesta autobusem byla více než poklidná, takže se nám podařilo nasbírat alespoň pár hodin spánku. V ranních hodinách naše vozidlo zastavilo na římském hlavním nádraží. Zakoupili jsme lístky na vlak, tím jsme se svezli na Roma S. Pietro. Odtud to bylo jen kousek na naše ubytování jménem Velehrad. Zde jsme si rychle odložili zavazadlo a vyšli jsme do Vatikánu, kde nás čekala exklusivní návštěva vykopávek pod svatým Petrem. Kontrolami jsme prošli hladce. Návštěva vykopávek byla přímo impozantní. Viděli jsme staré římské ulice, pohanská, ale i křesťanská pohřebiště. Viděli jsme schránku, ve které jsou uložené ostatky svatého Petra, vyjma jeho choditel. Ty mu byly odseknuty při sundavání z kříže. Naproti ozdobné kapli, za jejímž oltářem je Petrův hrob, nacházela se hrobka Pia XII. Ten umožnil především archeologický výzkum těchto míst. Našli jsme zde také místo, kde byl pohřben náš český arcibiskup, Josef Beran. Po vykopávkách byl volnější program. Někteří si prošli svatého Petra, jiní obdivovali sochy ve Vatikánu, kde je náš český světec, Jan Nepomucký. Jiní si zaplatili vstup na svatopetrskou kopuli nebo si udělali poněkud vydatnější procházku po Římě, někteří dokonce v českém stylu, to znamená v ponožkách a v sandálech. Večer proběhla krátká procházka nočním Římem.

Další den jsme slavili s dominikánským bratrem Reginaldem mši nad Petrových hrobem. Po mši následovala prohlídka baziliky. Krom slavné Piety jsme měli možnost vidět i oltář svatého Václava a hroby papežů. Po vyjití ven jsme se znovu rozdělili. Někteří se šli vykoupat k moři, většina si šla ale prohlédnout chrám, kde je pohřbený svatý Phillipe Neri. V jiném chrámě, Chiesa il Gesù jsme měli možnost nahlédnout na hrob svatého Ignáce z Loyoly a i ruku svatého Františka Xaverského. Naše putování vyvrcholilo Santou Mariou Maggiore, kde je pohřbený svatý Jeroným, přepisovatel Bible, ale i Kristovy jesličky. Večer byla opět procházka, kdy jsme viděli světoznámou fontánu Di Trevi, Pantheon a kostel svatého Ignáce. Čtvrtý den jsme vyrazili pěšky z hotelu do baziliky svatého Klementa, kde jsme navštívili především hrob svatého Cyrila v katakombách. Před nimi zde bylo mithraeum,podzemní prostory pro shromažďování stoupenců Mithrových mystérií. Svatý Klement byl jen kousek od Kolosea. Do toho jsme měli zakoupené lístky, ale díky menšímu problému došlo k tomu, že dospělí studenti neměli platné lístky. Zatímco si nezletilí prohlíželi Koloseum, dospělí studenti se prošli po Římě. Bylo v plánu navštívit i Forum Romanum, ale to bylo zavřené. Předposlední den jsme prošli část silnice Via Appia. Po té asi přišel Petr do Říma. Po délce cesty se nacházely staré chrámy a pohřebiště. Jedním chrámem byl i známy kostel z knihy Quo vadis. Zde se zjevil Petrovi Kristus a přiměl ho, aby se vrátil do Říma. Po obědě jsme ještě navštívili nedaleké katakomby. Byl zde hrob svaté Cecílie a mnoha prvních křesťanů. Ti se zde v dobách křesťanského pronásledování ukrývali, ale i slavili mše. I my jsme na tomto významném místě měli mši svatou. Večeři jsme měli ve čtvrti Trastevere se společností dvou bývalých studentek AG, přičemž jedna v Římě momentálně studuje. Ve vrcholový den našeho zájezdu jsme slavili svátek Všech svatých. V poledne jsme si byli poslechnout projev papeže Františka a poté jsme se vydali ke Kollosseu. To jsme tentokrát navštívili všichni. Na Foru Romanu, kde se ve starověkém Římě děla většina veřejného dění, jsme si prohlídli vykopávky, přičemž jsme si nakonec zazpívali i Sederunt Principes. Už nám  nezbývalo než povečeřet, vzít si kufry a vyrazit autobusem do Mnichova, do něhož jsme dorazili před polednem. Počkali jsme dvě hodiny na vlak, kterým jsme se dopravili až domů, kam jsme dojeli ve večerních hodinách.

Závěrem už lze jen dodat, že výlet do Říma byl nejen kulturním, ale i náboženským a společenským zážitkem. Rád bych poděkoval panu profesorovi Klimentu Mikulkovi za celou organizaci a možnost do Říma jet, také panu profesoru Janu Linkovi, který nás zásoboval nejen historickými fakty na důležitých místech. Také děkuji Cyrilovi Komosnému, který nám byl dobrou společností, ale i duchovní útěchou, ale také zdravotnickému dozoru. Je mnoho dalších lidí, kteří by si zasloužili velký dík a nejsou zmíněni, tak těm touto větou ze srdce děkuji.

Roma + antica = ROMantica!