Již druhým rokem se žáci napříč třídami našeho gymnázia vydali do Francie, kulturního centra a zdrojem inspirace mnohých, po stopách významných umělců v rámci estetického výtvarného výjezdu. Celá výprava, v čele se všestranně oblíbeným průvodcem Mírou, jehož někteří znají z minulého zájezdu, se naskládala do autobusu, který nám sloužil jako druhý domov.

Jako první nás čekalo papežské město Avignon, které nás ihned uchvátilo svou autentickou francouzskou atmosférou a monumentální památkou, palácem, ve kterém sídlilo nemálo papežů. Vinná réva obepínající kamenné zdi, tóny akordeonu linoucí se v úzkých uličkách, vůně sladkého pečiva a čerstvé kávy... Každý, kdo Francii navštívil, dobře zná.

Další zastávkou byl antický akvadukt Pont du Gard, který nyní zdobí stránky v mnohých skicácích a vzpomínky výtvarníků. Následovalo koupání v moři, land art na pláži, nakupování a procházky po monumentálních hradbách městečka Aigues-Mortes.

Den poté jsme si potvrdilli přesnost a preciznost prací V. van Gogha návštěvou např. Žluté kavárny, mostu u Arles či zahrad, které významný postimpresionista zvěčnil. Toto město rozhodně mělo co nabídnout, pročež se nám od kolosea, architektonických skvostů (např. dekonstruktivistické věže F. Gehryho, který projektoval mj. Tančící dům) a podezřele výhodných bleších trhů, odjíždět nechtělo. Čekalo nás ovšem město Camarque, kde se žáru jižního Slunce těžko dalo uniknout mez smočení v moři.

Past na turisty ve formě bleších trhů na nás zafungovala i následující den v Aix en Provence, které nás uchvátilo svými kostely a fontánami. Pak už byl čas se vytrhnout z nadšení a přesunout se do Marseille, nejnebezpečnějšího města celé Francie. Díky ostřílenému bardu Mírovi jsme si však bezpečně prohlédli centrum a především dominantu města – Notre Dame de la garde -, kde se nad celým Marseille tyčí zlatá socha panny Marie. Impozantní pohled se naskytl i na druhou stranu od sochy, odkud byl vidět celý záliv.

Po poslední noci v hotelu F1 (kdo ví, ví) už nás čekalo pouze nádherné přímořské městečko Cassis. Slunné pláže obklopené velkolepými skalisky sloužily jako perfektní prostředek pro poslední umělecké realizace a relax v poklidných vlnách průzračného moře. Na lodičce jsme navštívili přenádherné skalní masivy Les Calanques. Po vernisáži našich děl nastal čas prohodit poslední francouzské fráze, nakoupit poslední croissanty a říct au revoir zemi zázraků.

Celý zájezd bylo jedno velké pohlazení na duši, velké díky patří p. profesorkám Svobodové, Peterkové a Angelové, pak samozřejmě také legendárnímu Mírovi. Těšíme se na příští rok!

Emma Cejpová, 6. A