V pondělí 6. května se obě septimy sešly na Smíchovském nádraží, aby pod vedením bratra Klimenta a třídních profesorů Lukáše Bernarda a Ondřeje Faktora vyrazily na každoroční duchovní výjezd. Letos jsme byli plni očekávání více než obvykle, jelikož se naší cílovou destinací měla stát Štěkeň nedaleko Strakonic, nikoliv nám dobře známý Svatý Jan pod Skalou. Vlakem jsme dojeli do Písku, kde jsme si prošli nádherné historické centrum. Pod vedením pana profesora Faktora jsme měli možnost prohlédnout si kostel Narození Panny Marie, přejít po nejstarším dochovaném kamenném mostě v ČR i nakoupit špekáčky k večernímu táboráku. Následně jsme vlakem odcestovali do Čejetic. Zde jsme se rozdělili na dvě skupiny – část rovnou vyrazila na dvoukilometrovou pouť do Štěkně, jiní si cestu trochu prodloužili a zamířili na prohlídku nově zrekonstruovaného čejetického kostela sv. Havla. Když jsme se všichni sešli na ubytování v prostorách krásného zámku ve Štěkni, čekalo nás bližší seznámení s tématem našeho výjezdu: jak hledat radost a naději ve 21. století. Po úvodním slovu bratra Klimenta a krátké přeháňce jsme pak vyrazili na procházku, během které jsme mohli každý v úplném tichu rozjímat, čehož se nám nedostává každý den. Po návratu a lahodné večeři jsme se zúčastnili společné mše a den zakončili v dobré náladě opékáním buřtů v zámecké zahradě.

Druhý den jsme se po snídani rozdělili do menších skupinek, v nichž jsme diskutovali nad zadanými otázkami, zejména nad tématem společenství, digitálního detoxu nebo prostě jen o tom, co nám v běžném životě dělá radost. Po debatě následovala další mše, oběd a pak již nastal čas se se Štěkní rozloučit. Po drobném zpoždění vlaku jsme v odpoledních hodinách opět dorazili do Prahy a děkovali bratru Klimentovi a našim třídním profesorům za skvělý duchovní výjezd, který jsme si všichni moc užili.

Za septimy Markéta Bláhová