Během maturitního týdne jsme se s paní profesorkou Peterkovou pustili do práce. Už s předstihem několika týdnů u nás ve třídě proběhlo náročné rozhodování a vybírání. Máte i vy svého oblíbeného malíře? My jich máme spoustu, tudíž zvolit si toho pravého, natožpak ukázat prstem na nějaké jeho konkrétní dílo byla pořádná fuška. Dostali jsme totiž za úkol zparafrázovat, zaktualizovat nebo ještě jiným slovem napodobit námi vybraný dostatečně známý a slavný obraz, a to tak, že jsme v něm měli figurovat my sami. Čerpali jsme jak z renesance, tak postimpresionismu nebo například secese.

V den D jsme si z domova nanosili všechny možné pomůcky, artefakty a potřebné materiály, které jsme se chystali na živé obrazy použít. Ještě na místě někteří z nás pomocí temper a kartonů dodělávali pozadí. Poslední krok spočíval v sestavení a naaranžování všech připravených předmětů a našich maličkostí do konečné podoby, což se paradoxně ukázalo jako to vůbec nejsložitější. Úplně na konec jsme své výtvory pečlivě zdokumentovali.

Vznikla tak zajímavá i netradiční díla: Munchův Výkřik, Cézannovi Hráči karet. Leonardova Dáma s hranostajem, Michelangelovo Stvoření Adama či secesní díla Alfonse Muchy.

Leonardovu Poslední večeři jsme pojali jako happening a úspěšné zakončení hodin výtvarné výchovy.

Kristýna Šimůnková a Anežka Drlíková, 6.B