MenART je stipendijní organizace, do které se hlásí studenti a pedagogové, kteří by se chtěli věnovat výtvarnému umění, hudbě nebo tanci za podpory mentora. Ten je zpravidla výraznou osobností ve svém oboru. Každý rok se mentoři mění.

O MenARTu jsem se dozvěděla díky paní profesorce Peterkové. Ta mi o programu řekla už minulý rok. Hlásila jsem se na komiks k Lele Geislerové, ale ten mi unikl o vlásek. Ale měla jsem možnost se s ilustrátorkou a tvůrkyní seznámit alespoň díky jednodenního workshopu, který se konal v Domě U Kamenného zvonu.

Letos jsem se přihlásila znovu a vyšlo to. Dostala jsem se spolu s prof. Peterkovou do programu výtvarná tvorba k mentorovi Milanu Caisovi. Toho možná znáte jako člena skupiny Tata Bojs. Ale vystudoval sochařství na AVU. Výtvarnému umění se stále věnuje.

První setkání se konalo v srpnu v Bechyni. Pobývali jsme v krásné budově ZUŠ, která má sídlo v bývalém klášteře. Nejdříve jsme si poslechli něco k organizaci a poté se ujal slova Milan Cais, který nám popsal, čemu se věnuje ve své tvorbě. Nejzajímavější pro mě byl projekt Noční hlídač, který nejdříve realizoval na budově Goethe-Institutu a posléze na věžích jaderné elektrárny Temelín.

Stipendistů je dohromady 20, deset studentů a deset pedagogů.

V průběhu třídenního pobytu jsme pracovali na vizi toho, co bychom chtěli po zbytek roku vytvářet. Večer jsme společně v prostorách kláštera zkoušeli akustiku pomocí metronomu a bubnu. To byl úžasný zážitek.

MenART byl pro mě zajímavý a myslím si, že i přínosný. Příště se potkáme už v listopadu v Praze.

Sophie Pantoflíčková, 5.A

Doplnila: Martina Peterková