Nechte se vytrhnout ze světa hlasitého a srozumitelného a vplujte do světa snů, nočních můr, radosti i bolesti, naděje i beznaděje. Svět, ve kterém lidská měřítka nejsou k ničemu, kde se lidé smějí vlastním očím, kde se sochy snaží dostat pryč ze světa smrtelných a kde obrazy skrývají tisíce příběhů. To je svět výstavy KAFKAesque, inspirované dílem Franze Kafky.

V úterý 19. 3. jsme navštívili výstavní prostory DOX. Už samotný příchod nás zaujal kvůli mohutné dřevěné vzducholodi nad celým areálem. Uvítala nás milá lektorka Bára, která se pro dnešní den stala naší průvodkyní výstavou. Usadili jsme se nejprve v DOXlabu, kde jsme diskutovali v kroužku o hlavním tématu našeho workshopu, a to „Jít s kůží na trh.“ Padaly velice zajímavé názory.

Do samotné výstavy jsme šli s úkolem charakterizovat pojem KAFKOVSTVÍ. Nechali jsme se inspirovat díly na výstavě. Nejvíce převažovali pojmy jako depresivní, tajemné, ponuré, převládal pocit zármutku, jedinečnosti, zoufalství.

V druhé části workshopu jsme šli též s kůží na trh a interpretovali jsme shlédnutá díla z výstavy vlastní tvorbou. Představili jsme krátkou performance, živou sochu nebo básně či texty.

„Sundejte mě, já nechci! Já chci mít klid, sundejte mě z toho osla! Proč mě nikdo neslyší? Já chci pryč! Pryč odtud! Hej, vy, proč mě nesundáte? Proč tu musím sedět? Je to k něčemu? Ne, není! Já chci dolů! Nebo pryč z tohohle světa!“ M. Kožený

„Samota a chlad se prostorem vznáší,

To osamění přitěžující se zdá,

Jen pomyšlení na teplo se v mysli snáší,

Čekat až temnota skryté štěstí vydá.“

Celá výstava byla nesmírně zajímavá, byl to pro nás obohacující zážitek, odcházeli jsme s pocitem, že jsme alespoň zčásti pochopili pojem KAFKOVSTVÍ.

Jáchym Benda, Zuzana Vrátilová, 5.A