Návštěva kostela sv. Vavřince
Dne 18. 2. jsme se v rámci semináře středověku vydali na prohlídku bývalého kostela sv. Vavřince na Malé Straně pod Petřínem.
Původně románský kostel zde byl postaven ve 12. století a sloužil jako farní kostel obce Nebovidy, která se kolem něj tehdy rozléhala. Později ve 14. století byla obec připojena k Malé Straně. Kostel byl pod dohledem sester benediktinek u kostela sv. Jiří, které kostel spravovaly, patrně v roce 1378 goticky přestaven, jehož alespoň základní podobu můžeme víceméně pozorovat dodnes. Po třicetileté válce a na začátku 18. století prošel kostelík některými barokními úpravami, ty se však většinou nedochovaly. Za vlády Josefa II. byl kostelík jako nadbytečný zrušen a později i potupně přebudován na měšťanský dům. V roce 1964 byly kostel a přilehlé objekty zapsány na seznam kulturních památek. Na konci století 20. byl bývalý kostelík přestavěn na koncertní síň, přičemž se mu i do jisté míry navrátil jeho původní vzhled. Zde dodnes sídlí pořadatel festivalu Pražské jaro.
Kostel je tvořen hlavní lodí a jednou lodí vedlejší. Naproti vchodu je i kněžiště s dodnes patrným otvorem pro Nejsvětější Svátost a se vstupem do sakristie.
Největším bohatstvím kostela jsou zajisté nástěnné malby. Nejstarší románské byly v průběhu let překryty novými gotickými, proto byla mladší malba ze zdi sňata a byla vystavena o kus dále do vlastní vitríny. Po obvodu kostela můžeme (byť velmi těžce) vyčíst výjevy jako umučení sv. Vavřince, Snímání z kříže, Zjevení Páně (Klanění tří králů), Vkládání rukou nevěřícího Tomáše do ran Kristových a jiné. Nakonec jsme se zastavili u neznámé postavy muže v rouchu držícího kalich. Je mnoho spekulací, kdo by jím mohl být, například sv. Jan Evangelista je zobrazován s kalichem, ale mohlo by se jednat i o husitského kněze vzhledem k velké popularitě utrakvistů v českých zemích.
Po poutavém výkladu pana profesora Faktora jsme ještě pořídili pár společných fotek. Poté už jsme se však vydali každý svou cestou.
Filip Vlasák