Život
Miloš Šuchma se narodil v roce 1940 v Praze. Pro studenty AG byla zajímavá skutečnost, že tehdy bydlel se svými rodiči ve Francouzské ulici č. 8 a navštěvoval v nynější budově AG třetí třídu základní školy ve školním roce 1948-49 (kdy ještě vyučovaly řádové sestry), v roce 1949 pak pokračoval ve stejné budově na necírkevní škole.

Otec M. Šuchmy se na konci války zúčastnil bojů o rozhlas, v roce 1951 byl zatčen a vězněn. Miloš Šuchma byl v roce 1968 zakládajícím členem Klubu angažovaných nestraníků. Emigroval do Kanady, kde se věnoval oboru počítačů a telekomunikací. Jako šéfredaktor exilového společensko-kulturního časopisu Západ (1979-92) spolupracoval mimo jiné se spisovatelem Josefem Škvoreckým. Je dlouholetým předsedou Českého a slovenského sdružení v Kanadě.

Pro zájemce - odkaz na postřehy M. Š. na blogu ZDE.

Reflexe - beseda na AG - 30. dubna 2013 - Miloš Šuchma
Edita Hercíková, 6.B
Beseda s panem Šuchmou byla zajímavá. Ještě nikdy jsem se nesetkala s žádným emigrantem, a proto se mi beseda velmi líbila. Zaujalo mě například to, že byl bývalým žákem naší školy, nebo že si dal práci s tím, aby vyhledal informace o svých předcích. Překvapilo mě, že při jeho útěku před komunisty hrála velkou úlohu náhoda.

Terezie Fischerová, 6.B
Miloš Šuchma mi připadal jako velmi zajímavý člověk jenom tím, že žije v Kanadě a že předtím chodil k nám na školu. Proto nám měl co říct a myslím, že to bylo pro všechny nějak přínosné.
Na besedě zaznělo mnoho z jeho zkušeností (i vzpomínek ze školy), které mě zaujaly; vyprávění z jeho nynějšího života ve mně také zanechalo dojem.

Daniel Witzany, 6.B
Zaujala mne především část života pana Šuchmy, kterou strávil v Kanadě (prožil tam tedy většinu svého života). V Kanadě jsem byl totiž o prázdninách u známé - je to opravdu pěkná země se spoustou volného místa. Kromě toho se mi líbilo, když přišla řeč na programování. Programování je velice zábavné, ale myšlenka programování v strojovém kódu zní opravdu šíleně (a efektivně). Můj otec i moji bratři jsou na Matfyzu, proto mi vyprávění bylo známé a blízké.

Soňa Soukupová, 6.B
Pan Šuchma mluvil velmi plynule a jeho řeč měla hlavu a patu. Líbila se mi jeho spjatost s naší školou a pár historek z jejího prostředí. Poučné bylo i jeho povídání o vlastní rodině a jeho asimilaci v Kanadě, kam byl tuzemskými okolnostmi donucen emigrovat. Dost věcí jsem nepostřehla a vypustila díky délce přednášky, chápu ale, že životní příběh nelze popsat během hodiny.

Lucie Cermanová, 6.B
Pro mě osobně bylo velmi zajímavé setkat se s bývalým žákem naší školy. Pan Miloš Šuchma na mě působil velmi sympaticky, jeho vyprávění bylo poutavé a mnohdy i vtipné. Velmi obdivuji jeho snahu a úsilí -boj proti komunismu nevzdával ani přesto, že byl v daleké Kanadě. Svůj nelehký osud nesl statečně. Za besedu, která pro něj byla jistě velmi únavná, jsem mu opravdu vděčná.

Christina Soukupová, 6.B
Beseda s panem Šuchmou byla pro mne osobně velmi zajímavá a přínosná. Zajímavé bylo především to, že se jednalo o bývalého studenta naší školy. Nešlo tedy jen o někoho, o kom slýcháme v hodinách dějepisu či čteme v knihách, ale o člověka, s kterým měl každý z nás něco společného.
Pana Šuchmu obdivuji za to, že ačkoli emigroval do Kanady, nehodil svou vlast přes palubu a aktivně se angažoval v odboji proti komunistickému režimu. I přes to, že jeho příbuzní byli režimem perzekuováni, neztratil radost ze života a životní elán. Rovněž obdivuji i to, že si našel ve svém rozvrhu čas, aby při své cestě do ČR navštívil i naši školu.
Besedu tedy hodnotím jako obohacující.

Josef Vonášek, 6.B
Na přednášce mne zaujalo nejvíce to, čím se lišila od ostatních. Většinou lidé, co prošli válkou a komunistickým režimem, vypadají jaksi zkroušeně, ten pocit se nedá úplně popsat. U pana Šuchmy jsem takový pocit neměl, což může být způsobeno tím, že jeho osud nebyl tak strastiplný.
Kromě toho se mi líbil jeho postoj k současné situaci v České republice, protože důležité není dívat se pouze do minulosti, ale zajímat se také o současnost.

Vojtěch Kovář, 6.A
Z vyprávění pana Šuchmy bylo pro mě nejzajímavější líčení jeho dětství v Praze ve 40. letech, zejména popis zdejší školy (př. to, že zde učily jeptišky i tělocvik). Druhým momentem, který mě zaujal, byl jeho odchod do Kanady, k němuž přispěly dramatické události v naší zemi na konci 60. let - shodou okolností na pozadí vývoje tehdejší mezinárodní situace. Dle mého názoru byla velmi důležitá jeho práce pro časopis Západ. V tomto bodě mě překvapilo, že se jej podařilo distribuovat i do ČSSR.